Proužky, ty mám po mamince-květen
PRUHY, KAM SE PODÍVÁŠ
Květen je asi nejúžasnějším měsícem pro všechny chovatele českých šneků. Aby taky ne-vždyť vše kolem se zelená, plžíci plní energie jsou již zase na noze a my se můžeme těšit na první letošní potomstvo. A ať už se kocháme hlemýždi zahradními, plamatkami nebo páskovkami, u kterých jsou jejich pruhy nejproslulejší, vždy najdeme na ulitě něco, co jedince odliší od ostatních. Dnes se tedy budeme věnovat právě zbarvení šnečích schránek s o něco větším zaměřením na páskovky-snad nám to milovníci jiných šnečích druhů prominou a přečtou si i přesto další řádky.
Pruhy? Ty mám po babičce...
Charakter zbarvení a výskyt proužků na ulitě je dědičný. Již v první polovině 20. století byl zpracován ohromný materiál populačních vzorků z velké části Evropy a bylo dokázáno, že plži předávají genetickou informaci svým potomkům.
S pruhy se setkáváme nejen u páskovek-mohou se jimi pyšnit jak hlemýždi zahradní,..
...tak plamatky lesní nebo suchomilky obecné.
JAK JE TO SE ZNAČENÍM A CHARAKTERIZACÍ ZBARVENÍ?
...u hlemýžďů zahradních
I když má každý šnek jedinečné zbarvení, někdy můžeme mít problém s odlišením hlemýžďů od ostatních. Náš nejběžnější ulitnatec má pruhy málo výrazné nebo žádné, pohybují se v odstínech podkladové barvy. Proto je často značíme lihovou fixou (někteří chovatelé doporučují i lak na nehty nebo venkovní syntetickou emailovou barvu) na vybraná místa. Zvykem je značit hlmýždě na konci nejširšího závitu (nad obústím) nebo na nejvyšším místě druhého nejširšího (viz. fota). Volíme jednoduché, drobné znaky a nenápadnou barvu. ! Vždy dáváme bedlivý pozor na to, abychom se barvou nedotkli jiné části plžova těla, než je ulita ! Značení obnovujeme po 3 měsících (podle potřeby) a zaznamenáváme do identifikace šneků.
Značení na konci nejširšího závitu (nahoře) a značení v druhém nejširším závitu (dole).
Volíme jednoduché znaky, které lze dobře rozeznat.
...u plamatek lesních
Zbarvení plamatek bývá velmi dobře odlišitelné,pokud si ale přesto nejsme jisti, můžeme zvolit stejné značení jako u hlemýžďů zahradních. (Stejně postupujeme i u dalších druhů plžů).
...u páskovek
Zbarvení páskovek (ať keřových, hajních nebo žíhaných) zaznamenáváme do identifikace plže. (Tzn. do dokumentu s druhem, věkem, jménem, majitelem a barvou plže). U páskovek rozenáváme tři základní barvy-hnědou,žlutou a béžovou-s tím, že každá z nich má mnoho dalších pododstínů a variací (pruhy). Na ulitě páskovky můžeme nalézt nejvíce pět pruhů, některé mohou být vynechány nebo mohou splývat. Vždy si tedy zaznamenáme základní odstín barvy, kolem kterého se zabarvení ulity pohybuje, a poté se zaměříme na pruhy na tomto podkladě. Ty se mohou pohybovat od hnědé přes rudohnědou až po černou barvu. Táhnou se od nejužší části schránky dokola po jednotlivých závitech. Nejlépe se pozorují na nejširším závitu.Páskování ulity se zaznamenává číselnými znaky, přičemž zdokumentujeme každý z pěti pásků ulity (1 2 3 4 5 - pokud má páskovka všechny pásky plně vyvinuty). Pokud některý pásek chybí, zapíšeme místo jeho čísla nulu (např. 1 0 3 4 5). Je-li nějaká z pásek jen slabě naznačena nebo není-li úplně vyvinuta, zapíšeme její číslo do závorek (např. 1 2 (3) 4 0-1,2,4páska plně vyvinuta, 3. naznačena, 5. chybí). Pokud dvě nebo více pásek splývá, podtrhneme daná čísla (např. 1 2 3 4 5). Lepšími příklady Vám snad budou samy fotografie šneků:
ŽLUTÁ (0 0 0 0 0) BÉŽOVÁ (0 0 0 0 0)
HNĚDÁ (0 0 0 0 0) ŽLUTÁ (1 2 3 4 5)
Pozn.: Pásky zaznamenáváme zprava doleva (z pohledu plže).
BÉŽOVÁ (1 2 3, 4 5)
HNĚDÁ ( 0 (2) (3) (4) 0)
Doufám, že Vás květnový článek potěšil a pomohl Vám zorientovat ve světě šnečích zbarvení .